Dubová alej u křížové cesty Ve spolupráci s farností Přibyslav a uměleckým kovářem Petrem Štáflem jsme na jaře 2023 ukotvili unikátní křížovou cestu, která se line mezi poli u Uher a Dvorku. Jedinečná je tím, že jí netvoří jediný kříž, ale figurální kované plastiky. Samotné výstavbě předcházelo i obnovení části zaorané polní cesty ve svém původním profilu. Na podzim téhož roku, během veřejného sázení, bylo kolem cesty na 750 metrech její délky vysázeno 38 dubů zimních a 230 keřů původních staročeských odrůd.
Variabilita: 38 dubů zimních 1x náhodně vzrostlý semenáč jasanu ztepilého 230 keřů: Brslen evropský, Řešetlák počistivý, Svída krvavá, Kalina obecná, Zimolez obecný, Krušina olšová, Jeřáb ptačí, Růže šípková, Dřín obecný, Trnka obecná, Ptačí zob obecný
„Myšlenka vybudovat křížovou cestu, která bude trvalou součástí krajiny u Hesova a jejímž přirozeným koncem bude kříž mezi vesnicemi Uhry a Dvorek, se zrodila v covidové epidemii. Výsledné figurální plastiky kováře Petra Štáfla vedou dialog s poutníkem i samotnou krajinou. V Přibyslavi se chceme takto pokusit o rozvoj krajiny, která je rámcem pro rozhovor duše s Bohem.“ Pavel Sandtner, místní duchovní.
„Téma křížové cesty jsem si již dlouho přál zpracovat, návrh pana faráře jsem tedy vnímal jako velkou výzvu. Podstavec každého ze zastavení je tvořen třemi kovovými pláty, pokaždé s jinou výškou a rozložením. Symbolizují stoupání na horu Golgotu a trojjedinost Boha, podstavec se tak stává součástí díla. Jemná kovaná figura, vytvořena z jednoho kusu kovu, vystupuje z masivní podstavy a jejich kontrast symbolizuje zemskou tíži, odpuštění a nanebevstoupení. Celá křížová cesta si klade za cíl krajinu doplňovat, nikoliv z ní násilně čnít.“ Petr Štáfl, autor plastik.
„Stromy jsou duší krajiny, lidé si skrze ně k ní vytvářejí pouto. Duby symbolicky navazujeme na stromy rostoucí v nedalekém lese nad Hesovem. Brsleny, zimolezy, řešetláky, kalinami a dalšími vracíme do přírody původní keře, které se na Vysočině dříve vyskytovaly. Příroda je nejlepší architekt, tady jsme si však dovolili ji popostrčit. Zdánlivě náhodným rozmístěním výsadby keřů tak, aby prostor příjemně zaplnily, ale nepřehlušily.“ Ondřej Lehrl, OPUKA z.s.
Cesta. Očekávání. Putování. Objevování. Byl večer a bylo jitro, den sedmý. I stvořil Bůh cestu. Aby ten, kdo se chce vydat dál, měl kudy jít a směřovat. Pak si ovšem uvědomil, že už by to bylo moc. Nikdo nebude sedmý den někam chodit. Zapomněl na cestu, a z neděle udělal radši den odpočinku.
Remízek Dobrá Rostly všude... jejich bujné výhony pohlcovaly prostor kolem sebe, dokud nevytvořily spletitou, neprostupnou džungli... keře... z volné krajiny byly vymýceny a vypaseny, vracíme je tam, kam patří...
Variabilita: 242 keřů: Brslen evropský, Řešetlák počistivý, Svída krvavá, Kalina tušalaj, Zimolez obecný, Krušina olšová, Jeřáb ptačí, Růže obecná, Dřín obecný, Trnka obecná, Ptačí zob obecný, Klokoč zpeřený 13 stromů: švestka Vlaška, Valor a Wagenheimova, ryngle Althanova a Oullinská
- bobulový ráj, Ptáci Alfreda Hitchcocka like it - jazykový původ názvu řešetlák počistivý pro nás zůstává stále záhadou - svída krvavá je ve skutečnosti zelená - těšíme se na šípkovou s divočákem a marmeládu z dřínků - klokoč byla vedlejší postavou v Kytici K. J. Erbena a její plody sloužily k výrobě korálků růžence
Hrušňovo-jabloňová alej Keřkov Komíhaly se ve větru a dlouhými větvemi chňapaly po obloze do které se chtěly zakousnout, mezitím co svými sladkými plody bombardovaly vše, co rostlo pod nimi... ovocné stromy. Malináče, madlenky a solanky. Pozapomenuté odrůdy, které jsme dovezli na Vysočinu.
Variabilita: 96 jabloní, hrušní a třešní staročeských i současných odrůd Hrušně: Šídlenka, Muškatelka šedá, Amanlinská, Madlenka, Špinka, Děkanka robertova, Hardyho máslovka, Oharkula, Boscova lahvice, Smolenka, Kozačka štutgartská, Koporečka, Solanka Jabloně: Řehtáč soudkový, Antonovka, Kožená reneta, Gdaňský hranáč, Hornokrajské malinové, Panenské české, Gold bohemia, Rajka, Hana, Ariva, Rubín, Rubinola Třešně: Burlat, Karešova, Kordia
- české původní odrůdy často pochází z Německa, Francie a Anglie - keřkovský štrůdl se po Keřkovských rohlíčkách stane další místní specialitou - solanky se svého času dovážely na stoly habsburského císařského dvora ve Vídni - renety neboli koženáče mají silně aromatické sladkokyselé hutné plody a tvoří specifickou rodinu jabloní
